Volejte Po-Pá
Oborem TZB se označují všechny profese, které zajišťují technické zázemí budovy pro správnou funkci a komfort uživatelů. Patří sem zejména:
Každý z těchto systémů má své projekční, realizační a provozní aspekty.
Životní pohoda v objektech vyžaduje kvalitní ohřev vnitřních prostor. Návrh vytápění je klíčový například pro energetickou náročnost budovy.
Základním údajem je tepelná ztráta (kolik tepla jedinečný ven během určité doby). Nejčastěji se počítá podle vzorce:
Q=U⋅A⋅Δ t
kde:
Stěna má plochu 20 m², součinitel prostupu tepla je 0,3 W/m²K, rozdíl teplot mezi interiérem (20°C) a exteriérem (-10°C) je 30 K.
Q=0 ,3⋅20⋅30=180 ,W
(Stěnou unikne 180 W.)
Potřebný výkon otopných těles v místnosti se obvykle stanoví podle tepelných ztrát ve špičkových podmínkách.
Cílem je zajistit hygienické čisté prostředí, správnou vlhkost a teplotu, případně filtraci a úpravu vzduchu.
Pro pobyt osob se doporučuje přivádět cca 20–30 m³/hod/os.
V kanceláři pro 5 lidí:
Qproti=5⋅30=150 ,m3/ hod
Kancelář potřebuje výměnu 150 m³ vzduchu za hodinu.
Výkon chladicího zařízení lze určit např. pro ochlazení vzduchu podle vztahu:
Q=ρ⋅Cp⋅PROTI⋅Δ t
kde:
Větraný objem 100 m³, chlazení o 5 K:
Q=1 ,2⋅1000⋅100⋅5=600 ,000 ,J
Pro kontinuální provoz je nutné zohlednit i čas (např. J/h = W).
Spotřeba vody se stanoví dle počtu uživatelů a typů zařízení (toaleta, umyvadlo, sprcha...).
V rodinném domě o 4 osobách, spotřeba 120 l/os./den:
Qproti=4⋅120=480 ,litru˚/denně
Návrh elektrorozvodů rozlišuje silnoproudé (zásuvky, osvětlení) a slaboproudé (zabezpečení, datové rozvody, požární signalizace).
Pro návrh jističe nebo vedení (příklad pro světelný okruh):
Ve třech místnostech je 10 žárovek, každá 15W (LED), společné napětí 230V:
Celkový příkon:
P=10⋅15=150 ,W
Hrdý:
já=P/U=150/230=0 ,65 ,A
(Zapojení lze pojistit jističem např. 6 A.)
Rostoucí trend je integrace systémů do „chytrého domu“ – automatizace vytápění, osvětlení, stínění a sledování spotřebičů pomocí senzorů s centrálním řízením.
TZB je klíčovým oborem pro:
Obor TZB je multidisciplinární oblast, která propojuje znalosti z oboru stavebnictví, strojírenství, elektrotechnika a moderní automatizace. Výpočetní základy poskytnout navrhnout bezpečně, komfortní a úsporné prostředí v budovách.

Jedná se o základní výchozí veličinu. Zjišťuje, kolik tepla je nutné dodat, aby teplota v místnosti neklesla pod hodnotu.
Q=U⋅A⋅Δ t
kde:
Příklad:
Stěna na ploše 15 m²,U=0,25W/m²K, rozdíl teplot 35 K
Q = 0,25 × 15 × 35 = 131,25 W (stěnou uniká při těchto podmínkách 131,25 W)
U celého domu se sčítají ztráty přes stěny, okna, stropy, podlahy a přidává se ztráta větráním.
Výkon kotle musí pokrýt maximální tepelnou ztrátu celého objektu, plus rezerva (cca 10–20 %).
Výběr a výpočet otopných těles se řídí dle norem (např. ČSN EN 12831).
Na základě tepelné ztráty místnosti se zvolí vhodný typ a velikost tělesa dle výkonových tabulek výrobce (při daném teplotním spádu např. 75/65/20 °C).
Důležité pro dimenzování expanzní nádoby, návrh oběhového čerpadla atd.
Obor vytápění (ÚT) je základní složkou TZB, která zajišťuje v interiéru budov teplotu, relevantní pro komfort, ochranu zdraví, úsporu energie a prodloužení životnosti nemovitostí. Zahrnuje složitou projekci, fyzikální výpočty, normy a pravidelnou údržbu.

Minimální požadovaná výměna vzduchu se často udává buď v m³/h na osobu, nebo výměnou vzduchu za hodinu (ACH – výměna vzduchu za hodinu).
Příklad normy:
Vzorec:
Q=n×PROTI osoba
kde
Nebo podle ACH:
Q=A C H×PROTI
kde
Místnost: 5 mx 4 mx 3 m = 60 m³
Počet pracovníků: 4
Požadovaný vzduch na osobu: 30 m³/h
Výpočet:
Q=4×30=120 m3/ h
Alternativně, pokud norma požaduje 1 ACH:
Q=1×60=60 m3/ h
Vyšší z hodnot se obvykle používá, tj. 120 m³/h.
Pro návrh chlazení je třeba vypočítat celkový tepelný zisk místnostiQ_{total}), které jsou součtem tepelných zisků z různých zdrojů:
Qt o t a l=Qs+Qos+Qp r+Qproti+Qó
kde
Průměrný zisk tepla na osobu lze brát cca 70–120 W dle aktivity.
Pro kancelář bývá cca 80W.
Pro 4 osoby:
Qos=4×80=320 W
Přístroje (PC, osvětlení) cca 10–20 W/m².
Příklad: kancelář 20 m², 15 W/m²:
Qp r=20×15=300 W
Pokud je přiváděn venkovní vzduch o nižší teplotu než vnitřní, přichází i tepelná ztráta větráním, pokud vyšší, pak zisk:
Qproti=ρ×Cp×Q×( tproti−ti)
kde
Výměna vzduchu:Q = 120) m³/h = (\frac{120}{3600} = 0,0333) m³/s
Teplota venkovního vzduchu: 32 °C
Teplota uvnitř: 24 °C
Qt o t a l=320+300+321=941 W≈0,94 kW
Na základě výsledného tepelného zisku se volí kapacita chladiče:
Obor 2.2 Větrání a klimatizace (VZT, chlazení) se zabývá komplexně zajištěním hygienického a komfortního vnitřního prostředí pomocí technických systémů pro přívod, úpravu a odvod vzduchu. Klíčovou součástí je správný návrh množství vzduchu a chlazení na základě podrobných výpočtů tepelných zátěží, průtoků, tlakových ztrát a dalších parametrů.

Tento obor je tedy esenciální součástí stavebního, který propojuje techniku sektoru, hygienu a ekologii k bezpečným spolehlivým, efektivním a technickým instalacím v budovách.

Níže naleznete podrobný popis oboru s konkrétními výpočty pro silnoproud a slaboproud .
Součet všech nainstalovaných příkonů vychází z druhů zařízení v objektu:
Například:
Celkem P_inst = 13 kW
Korektní metodika:
Příklad:
Za předpokladu soudobostního koeficientu 0,7 =>
P_soudobý = 13 × 0,7 = 9,1 kW
Příklad pro zásuvkový okruh (třífázový):
P = 7000 W, U = 400 V, (\cos(\varphi) = 0,95):
já=7000/400×0,95=7000/380≈18,4,A
Výběr jističe
Dle normy ČSN 33 2000-5-52 k určení průřezu vodiče dle proudového zatížení, délky a přípustného úseku napětí:
S=2⋅já⋅l/γ⋅Δ U
Příklad:
Délka kabelu l = 25 m,
hrdlo I = 18,4 A
přípustný úbytek napětí pro 400 V:
Δ Uma x=0 ,03×400=12 ,PROTI
S=2⋅18 ,4⋅25/56⋅12=920/672≈1 ,37 ,mm2
V praxi by se použil nejbližší vyšší normovaný průřez, tj. 2,5 mm² nebo 4 mm² (s ohledem na druh uložení, množství žil, možnosti budoucího zatížení).
Proudové úrovně jsou zde řádově mA až jednotky A, napětí typické do 50 V.
Např. napájení IP kamer 12V, příkon 6W:
já=P/U=6/12=0 ,5 ,A
Potřebujeme, aby při napájení 12 V na konci kabelu bylo napětí minimálně např. 11 V (volené minimum).
Délka vedení: 40 m,
proud: 0,5 A,
průřez: 0,5 mm² (měď),
měrný odpor (\rho = 0,0178, \Omega, mm^2/m)
Obvodovou jde délku násobíme dvěma, protože proud tam i zpět:
R=2⋅l⋅ρ/S=2⋅40⋅0 ,0178/0,5=1 ,424/0,5=2 ,848 ,Ω
Úbytek napětí:
Δ U=já⋅R=0 ,5⋅2 ,848=1 ,42 ,PROTI
Na konci bude:
U kon=12−1 ,42=10 ,58 ,PROTI
To je pod limitem (11 V), kabel je příliš malý. Volíme vyšší průřez (např. 1 mm²):
R=2⋅40⋅0 ,0178/1=1 ,424 ,Ω
Δ U=0 ,5⋅1 ,424=0 ,712 ,PROTI
Uk o n=12−0 ,712=11 ,29 ,PROTI
Toto je již v pořádku.
U UTP kabelů je nutné dodržet maximální délku (100 m pro 1 Gbps), správné zapojení stínění, křížení apod.
Příklad EPS:
ústředna 12 V, 0,3 A v provozu, 0,7 A v alarmu
Norma požaduje:
Kapacita:
Qba t=( 0 ,3×24 )+( 0 ,7×( 5/60 ))=7 ,2+0 ,058=7 ,258 Ah
Použijeme akumulátor min. 7,5 Ah (obvykle 12 Ah s rezervou).
Obor elektroinstalace je klíčový u každé stavby. Silnoproudá část řeší rozvod elektrické energie, ochranu, provoz spotřebičů, slaboproudá oblast bezproblémovou komunikaci, zabezpečení a ovládání budov. Výpočty zahrnují určení výkonů, proudů, délek a průřezů kabelů, dimenzování ochranných prvků a základní zálohovací a provozní parametry u slaboproudu.

2.5 Regulace a automatizace (BMS) zahrnuje návrh, implementaci, provoz a údržbu systémů pro automatické řízení technických zařízení budov. Tato oblast je klíčová pro zajištění efektivního, bezpečného a ekonomického provozu budov s ohledem na uživatelské pohodlí a energetickou účinnost.
Regulace je proces udržování určitých proměnných (např. teplota, tlak, vlhkost) na požadovanou hodnotu (žádané hodnoty) s využitím zpětné vazby.
Automatizace znamená využití systémů pro sledování a řízení technologií bez přímého zásahu člověka.
Moderní řídicí systémy technických zařízení budov se často označují jako BMS (Building Management System), případně i SCADA (Supervisory Control and Data Acquisition).
Regulační odchylka:
e ( t )=yzˇ( t )−y ( t )
kde je regulační odchylka, žádaná hodnota a skutečná hodnota veličin.
Přenosová funkce popisuje vztah mezi vstupním signálem výstupem v Laplaceově transformaci:
G ( s )=Y ( s )/U ( s )
Zesílení (pásmový regulátor):
u ( t )=Kp⋅e ( t )
kde je zesílení regulátoru.
regulátor PID:
u ( t )=Kpe ( t )+Ki∫0te ( τ ) ,d τ+Kd de( t )/dt
kde , , jsou parametry PID regulátoru.
Zadání: Udržet teplotu v místnosti na požadovanou hodnotu pomocí topného tělesa.
Zjednodušený model přenosu:
τ dT( t )/dt +T( t )=Kq,Q ( t )+Tven
kde:
Chceme-li zvýšit teplotu místnosti o v čase , platí:
Q=m ,Cp,Δ T
kde:
Potřebný příkon:
Regulace aktivuje automaticky BMS, který sbírá data ze senzorů a na základě předem stanovených algoritmů řídí výkon topného tělesa, případně spouští ventilaci.
Obor regulace a automatizace v souvislosti s BMS hraje roli úspor v inteligentním řízení budov a optimalizaci provozu s důrazem na snižování provozních, energií a zvýšení komfortu a bezpečnosti uživatelů budov. Využívání matematických modelů, vhodných algoritmů automatického řízení a moderních zařízení je možné efektivně řídit technologické procesy v budovách.
V dobře navrženém BMS lze dosáhnout 15–30 % úspor energií oproti manuálním/konvenčním systémům.

TZB zahrnuje všechny technické systémy v budovách: vytápění, chlazení, vzduchotechniku, vodu, odpady, osvětlení, elektrické rozvody, měření a regulace apod. Moderní trendy odpovídají poptávce po nižších provozních nákladech, vyšších komfortech a co nejnižších negativních dopadech na životní prostředí.
Trendy v TZB jednoznačně jednoznačně měří k úsporám, digitální správě, ekologii a zvyšování zdravého komfortu. Moderní budova by měla být energeticky úsporná, plně řízená automatizace, maximálně využívat obnovitelné zdroje i recyklaci, a poskytovat zdravé vnitřní prostředí.

Technická zařízení budov představují soubor všech technických systémů a instalací, které zajišťují provoz, komfort a bezpečnost v budovách. Typicky zahrnují:
a) Bytové a rodinné domy
b) Administrativní a komerční budovy
c) Průmyslové objekty
d) Služby a veřejné budovy (školy, nemocnice, bazény atd.)
Absolventi nebo odborníci v oboru TZB nachází uplatnění např. jako:
TZB jsou klíčovou součástí všech druhů budov. Přispívají ke komfortu, zdraví, bezpečnosti a energetickým úsporám. Jejich význam roste s požadavky na ekologii a digitální řízení budov. Odborníci v oboru TZB mají velmi široké uplatnění v projektech, výstavbě, provozu a správě nemovitostí.

Obor TZB (technická zařízení budov) se zabývá návrhem, realizací, provozem a údržbou všech technických systémů, které zabezpečují správnou funkci, komfort, bezpečnost a zdravé prostředí uvnitř budov. Mezi hlavní systémy TZB patří vytápění, klimatizace, větrání a vzduchotechnika, rozvody vody a kanalizace, plyn, elektrické rozvody, osvětlení, požárně-bezpečnostní zařízení, systémy měření a regulace, případně i obnovitelné zdroje energie.
TZB je klíčové jak pro nové stavby, tak při rekonstrukci a modernizaci stávajících objektů. Jeho hlavním cílem je zajistit komfort budov, zdravé a bezpečné prostředí za optimální spotřebu energií a vody – s ohledem na minimalizaci dopadu na životní prostředí. V oblasti TZB se stále více prosazují moderní technologie, automatizace, digitalizace (BMS, IoT) a ekologická řešení (nízkoenergetické domy, využívání obnovitelných zdrojů, recyklace vody apod.).
TZB je nezbytnou součástí každé budovy – rodinného domu, bytovky, kanceláře, školy, nemocnice i průmyslového objektu. Bez správně navržených a udržovaných TZB by budovy nebyly obyvatelné, bezpečně ani energeticky efektivní. Odborníci z této oblasti jsou velmi žádáni – uplatnění naleznou v projektování, realizaci, servisu, správě i kontrole budov.